KUALA LUMPUR PODRUHÉ
Po více než 3 týdnech dovolené, u moře či bazénu v Lumutu a na ostrově Pangkor, se vracíme zpět do Kuala Lumpur.
Máme zde ještě bohatý program. Jak jsem napsala v názvu, nejsou tady jenom Petronas Twin Towers. Tak jdeme na to.
Velkým turistickým tahákem jsou jeskyně BATU CAVES se zlatou sochou pána Muragana. Dojedeme k nim lehce. Metrem – modrá linie – až na konečnou. Odtud pár metrů. Vše je zasvěceno hinduismus.
Nejdříve se ale zastavujeme u sochy HANUMANA ( 15 m vysoká ). Opičí král. A opravdu. Kolem je spousta opic, které “ žebrají “ o nějakou dobrotu. Pokud ji nedostanou dobrovolně, tak mnohokrát si ji vezmou sami. Vůbec se nedoporučuje vyndat banány. Na ty mají obzvláště spadeno. I my jsme byli “ okradení “. Ale to k návštěvě Hanumana patří.
A už se před námi objevuje “ zlatá socha “ pána Muragana. Je 42, 7 m vysoká. Zlatem je pouze natřená. Je totiž z betonu. Na její “ pozlacení “ bylo třeba 300 l zlaté barvy. No, že bychom z ní byli “ paf “, to teda ne.
Z čeho jsme ale “ paf “ jsou schody, které jsou v její blízkosti. Jsou barevné, vedou vzhůru a jejich hodně. 272. Po jejich zdolání vcházíme do vlastních jeskyní. Zde jsou další hinduistické chrámy. A opět opice. I když tentokrát bez jejich “ šéfa “ Hanumana. Panuje zde přítmí, neboť světlo sem padá pouze otvorem vysoko ve skále. A je tady také příjemný chládek. Zdržíme se delší dobu.
Cesta zpět po těch 272 schodech je pro moje kolena utrpením. No jo, ale není jiná možnost, než dělat jakoby nic a spouštět se, pomocí zábradlí, dolů.
Odpoledne, to už jsme ale byli “ doma “ v hotelu, přišla děsivá bouřka. Blesky, hromy, konec světa. Z okna pokoje se na to hezky dívalo.
Další naše kroky vedou do PERDANA BOTANICAL GARDEN. Na naší roční cestě už asi 10 botanická zahrada. Tahle je ale fakt hodně dobrá. Má spoustu různých “ oddělení “. Bambusové, miniatury, jezírka s lekníny, orchideje a ibišky. Taková oáza uprostřed velkoměsta.
Vydáváme se i do BIRD PARK. Ptačí park. Je zajímavě vystavěn. Obrovské sítě na vysokých sloupech zakrývají velký prostor. Pod ním se, spolu s lidmi, procházejí i různí ptáci.
Pávi se vůbec nebojí. Můžeme si je v podstatě pohladit. Pelikáni se nám batolí pod nohama, že musíme dávat pozor, abychom se s nimi nesrazili. Oni jsou tady doma a my se musíme vyhnout. S papoušky si popovídáme. Některé exempláře jsou opravdu hodně zajímavé. Spoustu ptačích druhů neumím vůbec pojmenovat. No jo, “ ptákolog “ ze mě nebude.
Moc se nám v parku líbilo. Ptáci mají volnost, ale současně jsou pod kontrolou.
NATIONAL MONUMENT ( TUGU NEGARA ) je věnován 11 000 lidem, kteří zemřeli v boji za svobodu Malajsie, především proti japonské okupaci během druhé světové války a malajské nouzové situace, která trvala od roku 1948 do roku 1960. Je vytvořen z bronzu.
Taoistický chrám THEAN HOU TEMPLE. Krásné zakončení naší cesty. Podle čínského kalendáře jsem Kohout a Pepa Had. Tak jsme se u nich museli vyfotit. Aby nám přinášeli štěstí.
Náš pobyt v Malajsii končí. A vlastně nejen v Malajsii. My se, totiž, vracíme domů, do Čech. 25. listopadu 2018. Po roce putování po jižní polokouli. Na cestu jsme vyrazili 21. listopadu 2017.
Budeme mít v rodině radostnou událost. Takže se toho chceme také zúčastnit.
Další cestování bude pokračovat 3. 1. 2019. Čeká nás Jižní Afrika.
Děkujeme vám všem, kdo jste zápisky o našem putování četli a možná ještě číst budete. Rádi se s vámi o zážitky, které nás na našich cestách čekají, podělíme.
Milena a Josef Andrle