MALAJSIE

MALAJSIE

Po týdnu, stráveném v Singapuru, pokračujeme do dalšího státu, v pořadí už 12. MALAJSIE, je na naší roční cestě po jižní polokouli, státem posledním. Máme na ni časový harmonogram 2 měsíce. Tak jdeme na to.

Je to federativní konstituční monarchie. Tvořena 13 státy. V čele federace je král, který je volen na pětileté období. Rozloha 329 750 km2, počet obyvatel je necelých 32 milionů. Malajsie získala nezávislost v roce 1957.

Jsme v muslimském světě. Ale je to v pohodě. Spousta žen nechodí zahalená, takže se zde cítím docela fajn.

Máme příhodu při nakupování potravin. Pepa dostal chuť na vepřovou konzervu, kterou zahlédl v regále. Dal ji do košíku a šli jsme k pokladně. Prodavačka, muslimka v šátku, markovala položky a přendavala je z košíku do tašky. Ovšem až na “ vepřovku “. Dala mi najevo, že do ruky jí musím vzít já, projet s ní před displejem, aby se načetla cena a dát ji do tašky. Ona se odmítla této vepřové konzervy dotknout. Je s podivem, že ji v obchodě vůbec měli.


První naší zastávkou v Malajsii je město JOHOR BAHRU. Leží přímo proti Singapuru. Přes Johorský průliv vedou dva mosty. Po jednom z nich jsme jeli vlakem rovných 5 minut. Ne, nezmýlila jsem se. Opravdu pouhých 5’ a jste v jiném světě.

Žije zde kolem půl milionu obyvatel. Město využívá své polohy v blízkosti Singapuru. Rozrůstá se. Každý den je silnice přes most do Singapuru ucpaná auty. Jak osobními, tak i nákladními. Lidé jezdí za prací. Asi největší událostí v tomhle městě byla návštěva zoologické zahrady. Někteří “ obyvatelé “ byli legracni.

  

Dalším zastavením je MERSING. Leží na jihovýchodě státu. Jedeme 2 hodiny a jsme na místě.

Město je u moře, ale nepředstavujte si, že se tady pěstuje “ plážování “. Přeci jenom jsme v muslimském světě. Ale líbí se nám tu. Takové přímořské letovisko. Hlavně se nám líbí, že tady, konečně, mají samoobslužnou prádelnu. Hned první večer jdeme prát. Už bylo na čase.

Na kopci nad městem navštěvujeme místní mešitu. Je celá “ v modrém “.

Po 3 dnech se přesunujeme  do historického přístavu MALAKKA.  Jeho vznik se datuje již do roku 1396. V tomto městě zanechali svůj historický vliv Portugalci, Nizozemci, Britové. A ten současný Indové a hlavně Číňané.

 

V roce 2008 byla historická část města zařazena do seznamu světového dědictví UNESCO.

Centrem města protéká řeka, která je lemovaná krásnou promenádou končící v čínské čtvrti.

   

K městu patří také uměle vytvořený ostrov Pulau Melakka. Je na něm krásná mešita, do které se chceme podívat. Jdeme pěšky přes most a nestačíme se divit rozestavěným budovám, kolem kterých kráčíme. Všechno jsou to hotely, které financují čínské developerské firmy. Obrovské. Některé jsou už hotové, ale prázdné. Nějak nechápeme, pro koho ty další budují.

 

Masjid Selat Melaka je mešita, jejíž terasa je vysunutá nad moře. Kupodivu do ní mohu vstoupit i já. Musím se ale náležitě “ obléci “. Dlouhé šaty až na zem a na hlavu hidžáb. Naštěstí si tyto “ pomůcky “ mohu půjčit v šatně.

Venku je asi tak 34 °C. Okamžitě jsem zpocená. Vůbec nechápu, jak mohou muslimské ženy v takovém oblečení  chodit a vydržet v něm. V tropech. Jo, kdyby to bylo v mírném pásu, kde je chladno, tak prosím. Ale v tom vedru ??!! A za ruku je vedou jejich manželé, kteří mají krátké kalhoty a košili s krátkým rukávem. Divný svět.

Naše návštěva tady končí. Další den jedeme do KUALA LUMPURU. Tak příště.

Milena

Příspěvek byl publikován v rubrice Cestopisy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.