MAR DEL PLATA
10. – 22. 4. 2018
Z Puerto Madryn jsme jeli opět “ oblíbenou “ autobusovou společností Don Otto. Takže zpoždění. Tentokráte hodin. S touhle společností v Jižní Americe raději nejezděte.
Autobusové nádraží je velké, čisté, plně obchodů. Dáváme si kafíčko a řešíme, kudy do hotelu. Přijeli jsme do deště. Takže opět taxík. Jsou přece levné.
Hotel Compostela je v centru. Ve městě je velká spousta ubytovacích zařízení, ale většina jich je zavřených. Je po sezóně.
MAR DEL PLATA je totiž přímořským letoviskem především pro hlavní město Buenos Aires. Je 400 km vzdáleno, což je tak 5 hodin jízdy. Má kolem 600 000 obyvatel. V letní sezóně se počet o hodně zvýší.
Říká se, že na přilehlých plážích je o sezóně hlava na hlavě a lidé se musí překračovat, když si jdou stoupnout do vody. Ano, nepřepsala jsem se. Opravdu ve vodě stojí, nejlépe tak ke kolenům a poskakují ve vlnách. Asi neumí moc plavat.
My jsme ale přijeli po sezóně. Je zde velmi příjemné prostředí. Obzvláště, když vysvitne slunce. Pak je to i na poležení na pláži. Bohužel areály s bazény jsou už uzavřeny. No, nevadí. Vydržíme i bez nich.
O dva dny jsme prošvihli velrybu, vyplavenou na Playa Grande. Byla nemocná.
Město toho ale může nabídnout více. Ne jenom pláže. Na promenádě kolem oceánu se o víkendu zpívá, tančí, staří pánové hrají obdobu petangu.
Jsou zde muzea, galerie, kina. No jo, byli jsme i v kině. Na filmu Černý panter. Docela to šlo. Druhý den jsme se dočetli ve zprávách, že po zhruba 40 letech v Saúdské Arábii je konečně povoleno jít do kina. No a hádejte, jaký byl první film. No jasně…. Černý panter.
Ve městě najdeme sochu Dona Quijota a Sancho Panzy. V pozadí je busta Miquela Cervantese.
V jednom z muzeí si prohlížíme docela zajímavou výstavu, kde autor používá jako materiál sklolaminát. Hotová díla jsou prosvícena a výsledný efekt je velice poutavý.
. 
Mar del Plata ( místní město nazývají Marbel ) je rodištěm slavného bandoneonisti Astora Piazzolla. Má na jednom z náměstí svoji sochu v životní velikosti. Z bronzu. Protože ho máme oba rádi, hned jsme se u něho museli vyfotit.
.
Další známá osoba narozená v Marbelu je spisovatelka, překladatelka a vydavatelka časopisu Sur Victoria Ocampo. Zemřela v roce 1979 a je pohřbena na známém hřbitově Recoleta v Buenos Aires. Stejně jako Evita. Její Villa Victoria v Marbelu je dnes přeměněna na muzeum. Tady jí navštěvovali slavní lidé z celého světa ( Igor Stravinskij, Indira Gándhí a další ). Nachází se ve vilové čtvrti, obklopena udržovanou zahradou.
V neděli jsme vyjeli legračně barevným autobusem. Vypadal jako mašinka. Je to City Tours, který jezdí 2,5 hodiny po městě. Dostali jsme se do přístavu, kde si dáváme výborné rabas, což jsou obalené kroužky z chobotnice ( my je známé pod názvem calamaras ).
Zajímavá byla také zastávka u Grutas Lourdes. Ano, je to jakási obdoba jeskyně v Lourdech. Také tady teče voda, kterou si lidé plní lahve. Asi se zde odehrály i zázraky. Stěny jsou totiž polepeny dlaždičkami s poděkováním za uzdravení.
Mar del Plata je zajímavé i po stránce architektury. Nenásilnou formou se zde doplňuje staré a nové. I když to nové hodně převažuje.
Moc se nám tady líbilo. Ale musíme pokračovat dál. Po 12 dnech lenošení odjíždíme na dva dny do Buenos Aires a posléze do URUGUAYE. A já se vám odtud zase ozvu. Počkáte si ????
Milena