RUDÝ STŘED
SEVERNÍ TERITORIUM
ALICE SPRINGS
Odjíždíme z Townsvillu do Alice Springs a máme před sebou nejdelší úsek našeho putování Greyhoundem. 26 hodin v autobuse. Ale už jsme “ mazáci “ , takže nás to nerozhází.
Cestou přistupují do autobusu i Aboriginiové. Jsou to velmi zvláštní lidé. Australoidní rasa. Černí, střapaté vlasy, “ rozpláclý “ nos. Mají charakteristický pach kůže.
Alice Springs je označováno za centrum Rudého středu. Tento název nemá nic společného s určitou politickou stranou. Je odvozen od barvy půdy. Ta je opravdu rudá.
Město bylo vybudováno v místě pozemní telegrafní stanice v roce 1872, v podstatě uprostřed pouště. Má kolem 28 000 obyvatel.
Je tady asi největší komunita Aboriginců v Austrálii. Potkáváme je, jak se toulají ulicemi. Většina nepracuje, žijí v osadách na okraji města. To má s jejich nepřizpůsobivostí velké problémy. Kriminalita, závislost na alkoholu, čichání benzínu jako drogy.
Alice Springs je vyprahlé město. Všude rudý prach. Středem města by měla téct řeka Todd. Je tady ale jenom naprosto vyschlé koryto, které už vodu asi dlouho nezažilo. Navštěvujeme místní botanickou zahradu. Je to hodně nadnesený výraz pro to nic, co zde nabízejí. Naprostá zaprášená pustina.
Přesto má Alice Springs dvě rarity. Vlak THE GHAN a blízkost ULURU ( AYERS ROCK ).
THE GHAN.
Trocha historie. Začalo se v roce 1878 – 1891. Na jihu země u Adelaide. Následovala pauza, trvající 38 let. V letech 1926 -1929 se ovšem stavební práce opět rozběhly a roku 1929 železnice dosáhla města Alice Springs. Ovšem přišla další, tentokráte 72 let trvající, pauza.
Dalsi stavba byla zahájena v červenci 2001. V září 2003 byl Ghan konečně dokončen, když byl postaven celý úsek z Alice Springs do Darwinu. První vlak pak absolvoval trasu z Adelaide do Darwinu v únoru 2004, 126 let poté, co byla započata původní stavba této železnice.
The Ghan je dlouhý 2979 kilometrů (trasa Adelaide – Darwin ).
Název je zřejmě po „afghánských“ velbloudářích, kteří vodili velbloudí karavany přes střední Austrálii dříve. Podle velbloudářů byl “ karavan vlak “ nazýván „The Afghan Express“. Australané mají tendenci všechny anglické názvy co nejvíce zkracovat, takže zbylo nakonec jen slůvko The Ghan. Jezdce na velbloudu má tato železnice dodnes ve svém oficiálním emblému.
V Ghanu jsou tři třídy, označované jako Platinum, Gold a Red Service. Jízdenky se pohybují v tisících australských dolarů.
My jsme původně “ laškovali “ s představou jízdy tímto legendárním vlakem. Na úseku Alice Springs – Darwin. Ovšem poté, co jsme viděli ceny jízdenek, nás tento nápad rychle opustil. No, nemusíme mít všechno. Ale na příjezd vlaku se jdeme podívat. Má 36 vagónů. Je to událost.
ULURU – AYERS ROCK
Ovšem další raritu, ke které se jezdí z Alice Springs, jsme si ujít nenechali. Nejobjemnější monolit na světě. Nachází se v Národním parku Uluru – Kata Tjuta. Je to pískovcový útvar, který má pro Anangy ( zdejší domorodci ), nesmírný kulturní a náboženský význam. Některé úseky se nesmí z tohoto ani fotit. V roce 1985 byla celá posvátná oblast Anangům, z rozhodnutí australské vlády, vrácena. Od stejného roku je zapsána do UNESCA.
“ Skála” ční nad okolní krajinu do výšky 348 m. Do země zasahuje až do 5 km hloubky. Dlouhá je 3, 6 km, široká 2, 4 km. Geologické stáří se odhaduje na 600 milionů let.
Z dálky, hlavně při západu slunce, když se skála “ rozsvítí “ je na ní nádherný pohled. Tento záběr je také na všech fotkách, které kdy byly udělány. Také my jsme neodolali. Máme foto s nasvícenou Uluru v pozadí a sklenkou šampaňského v popředí. Naprostý kýč. Ale fakt to takhle bylo.
Zblízka je Uluru “ zvrásněná stařenka “. Rozrytá brázdami po stékající vodě. Vysušená a loupající se z přemíry slunce. Vůbec se Anangům nedivím, že si nepřejí, aby turisté na skálu lezli. Už byl schválen termín, od kdy to bude úplně zakázáno. 26.10.2019.
V současné době je spousta omezení, kdy se na skálu nesmí. Moc horko, moc mokro, moc vítr, moc zima. Takže vlastně skoro nikdy.
My jsme na ní nelezli. Ono je to totiž i dost nebezpečné. Povrch klouže a hlavně dolů “ jdete “ po zadku. Už se i pár lidí zabilo. Naposledy nějaký Japonec v loňském roce. Japonci prý jsou nejpočetnější “ lezci “.
Z Rudého středu odjíždíme do naší poslední australské destinace DARWINU. A pak už Asie.
Milena