MIRISSA
Nastupujeme do auta a za 15 000LKR/osoba jedeme k moři do MIRISSI.Jinak bychom museli zpět do Colomba a odtud vlakem.Cca 2 dny.Takhle jedeme asi 6 hodin a vystupujeme v Mirisse. Bydlíme za 2000LKR v malém penzionu.Domácí v patře,my v přízemí.
No,nevím,jestli tenhle urychlený přesun bylo to pravé ořechové. Za těch 6 hodin,kdy jenom sedíme v autě jsem dokonale ztuhla a moje nohy…..toť kapitola sama o sobě. Jsou totálně namožené,z kopce couvám,přes práh chodím pozadu.
Po třech dnech,kdy už to vypadalo pro mé nohy nadějně jsme dostali naprosto obludný nápad.Pojedeme na poštu a zpátky ten kousek dojdeme pěšky.Šli jsme asi 4 hodiny.Z kopce,do kopce,přes vodu,přes skály,mezi vzrostlými akáciemi.Co myslíte,co na ten výlet moje nohy.Správně,opět totálně zničené.Při jednom přechodu či spíše přelezu skály v zátoce jsem zcela nefalšovaně brečela bolestí.To se mi nestává,když už brečím,tak zásadně vzteky.Jen takový detail – na nohou jsme měli žabky.Ideální obuv na výlet do divočiny.
Na spaní je třeba moskytiéra.V pokojích máme.Občas prší – no, jsme v tropech.Pak se moskytům dobře daří.Bez silného repelentu sem k moři vůbec nejezděte.
Jsou tady vidět rozpadlé budovy po vlně tsunami z roku 2004.Setkáváme se z lidmi,kterým při tom zemřeli blízcí.Je to smutné.
Jedeme se podívat do městečka GALLE.
Jako správný přístav má i tento pevnost,maják a prodej ryb.Ne sice v tržnici,ale přímo na ulici.Co mě osobně zaujalo nejvíce – naprosto úžasná zmrzlina.No nekupte si,když je venku 35°C ve stínu.
Rybáři vyjíždějí každý den na moře na,občas,až zvláštních plavidlech.
Někteří nejedou nikam,ale sedí na“kůlech“a chytají ryby z moře přímo.Je nám záhadou,jak se na tom „posezu“udrží.
Na trhu kupujeme červené banány.Chuťově něco mezi ananasem a banánem.Mňam,mňam.
Vše ale jednou končí.Nastal den,kdy z ostrova odjíždíme zpět do reality.Bylo tady krásně a určitě se vrátíme.
MILENA