SYDNEY
Pepa o tomto městě říká, že je to město měst. Fakt je dost v pohodě.
Je hodně kosmopolitní. Pro obyvatele Sydney nemá čeština jednoslovný název. V angličtině se používá výraz “ Sydneysider “.
Sice podle národnosti převládají Australané různého původu ( britského, skotského, irského ), ale hned v závěsu jsou Číňané. Ti mají, tak jako všude na světě ve velkých městech, i tady čínskou čtvrť. Své “ City Chinatown “. My v něm dokonce bydlíme.
.
Do Sydney jsme z Melbourne přiletěli. Ona totiž letenka byla, v přepočtu na české koruny, o tisícovku levnější, než jízdenka autobusem. A navíc, cesta letadlem trvala 1, 5 hodiny a autobusem 12, 5 hodin. Takže nebylo co řešit.
Trochu mě “ rozhodilo “, když mi v letadle začala kapat voda na nohu. I letušky tím byly poněkud zaskočené. Nakonec to vyřešily šalamounsky. Přinesly mi savou utěrku. Ono to naštěstí po 10 ‘ dokapalo. Pak už byl let v pohodě.
SYDNEY je nejrozlehlejší a nejlidnatější město Austrálie. Je také metropolí Nového Jižního Walesu. Má zhruba 4, 5 milionu obyvatel. Bylo založeno roku 1788.
Naše první kroky, při prozkoumávání města, vedly k největšímu “ taháku “. SYDNEY OPERA HOUSE. Je to teda dílo. Nebudu psát o stavbě takové, i když i to je hodně zajímavé. Hlavně to, že dánský architekt Jørn Utzon, jehož návrh zvítězil mezi dalšími 233 z 23 zemí celého světa, nikdy neviděl “ svoji stavbu “ dokončenou.
Je to velmi zvláštní pocit být u téhle budovy. Obzvláště pro mě. V roce 1982, když jsem skončila vysokou školu, dali jsme si, se spolužáky, slib. Na Nový rok 2000 se sejdeme u Nové Opery v Sydney. V té době to byl slib hodně odvážný.
Mám 18, 5 roku zpoždění. Ale stojím přímo u ní. Jsem z toho docela naměkko. Je to paráda. A ještě umocněná tím, že sem jdeme na operu Rigolleto.
.
Spousta lidí, která sem každý den přijde, je nadšena, stejně jako my. Všichni fotí a fotí a fotí. I já. Naštěstí lze nepovedené nebo stejné fotky vymazat. U mě jich bylo 127.
Dalším objektem našeho zájmu je HARBOUR BRIDGE. Má, díky tvaru mostního oblouku přezdívku “ ramínko na šaty “. Jeho stavba trvala 8 let ( 1924 – 1932 ). Klene se nad přírodním přístavem Port Jackson.
Také jsme se na něj vydali. Krásně se odtud fotí Opera House.
Nejpopulárnější pláží Sydney je BONDI BEACH. Surfařský ráj. Nejvíce navštěvovaná. Obvyklá letní víkendová návštěvnost čítá na 40 000 lidí. No, to tam musí akorát tak stát. Pláž má totiž necelý kilometr délky.
Název pochází z jazyka austrálců a znamená “ voda, lámající se nad kameny “ a také zvuk vln, který přitom vzniká.
Při naší návštěvě byly vlny malé, takže se moc nelámaly. Ale surfařů tam bylo dost. Lidé se i koupali. My ne, pouze jsme se chvíli vyhřívali na slunci. Po dvou měsících jsem zase měla kraťasy.
Během LOH v roce 2000 se zde hrály zápasy plážového volejbalu. Pro 10 000 diváků. Ovšem po skončení her bylo vše rozmontováno a odvezeno. Tak zněla dohoda. V současnosti jsou veškeré míčové hry na pláži zakázány.
Sydney se mi líbí. Každý si zde může najít svoji “ parketu “, kde se bude cítit dobře. Spousta parků, muzeí, divadel,nákupních zón, zajímavých budov.
Jednou z nich je QUEEN VICTORIA BUILDING. Dříve tržnice, dnes centrum mnoha butiků světových značek. Na vše dohlíží z vysokého podstavce socha královny Victorie, která je umístěna před vchodem. No, snad se jí současná podoba budovy zamlouvá.
Až do konce pobytu v Austrálii se už budeme přesouvat autobusem společnosti Greyhound. No a začínáme právě v Sydney. Kupujeme si 21 denní Travel pass a vyrážíme do další destinace – BRISBANE. “ Pouhých “ 17 hodin.
Travel pass je pro nás výhodný. Za 21 dnů a 400 $ projedeme s pěti zastávkami až do Darwinu. Kdybychom si kupovali jízdenky jednotlivě, tak by nám ty peníze stačily pouze na dvě cesty. Austrálie je země rozlehlá.
Milena