VÝCHODNÍ TIMOR
Rozloha : 15 000 km2
Počet obyvatel : cca 1 milion
Nejvyšší vrchol : Mt. Ramelau 2963 m
Země, která leží ve východní části ostrova Timor. Ta druhá, západní, patří Indonésii. Východní Timor získal nezávislost vlastně dvakrát. Na Portugalsku v roce 1975. Hned poté ho zabrala Indonésie. Úplnou nezávislost získal Východní Timor v roce 2002. Stal se nejmladším státem OSN.
Převládá zde křesťanství. Katolické. Muslimové ale svoji mešitu mají.
Po měsíci opouštíme Austrálii. Z Darwinu odlétáme na Východní Timor. Na letišti dáváme přednost při startu asi 10 vojenským stíhačkám. Ale pak už “ jdeme “ na start my.
Let je v pohodě. Však trvá jenom 1, 30 h.
Přistáváme v Dili, hlavním městě Východního Timoru. Ojoj, je to darda. Asi jsme měli zvolit jiný itinerář cesty. Ne rovnou, z vyspělé Austrálie, “ hupsnout “ během dvou hodin do chudého státu Asie. Letiště lze přirovnat k hale malého autobusového nádraží. Naštěstí nemusíme čekat na vízum, protože státy EU jsou bezvízové na dobu 90 dní.
Bereme taxi za 10$. Tady se totiž platí americkými dolary. To je oficiální měna. Papírové bankovky. Kovové jsou tzv. centavos, které mají nejvyšší hodnotu 100 centavos, což je 1$.
Vystupujeme u našeho hotelu. Máme rezervaci přes Booking. Už od 21.6. Vše potvrzeno. Ajaj, chybička se vloudila. Náš pokoj Deluxe je obsazený. Po trochu bouřlivější výměně názorů ( která ve finále byla spíše k smíchu, protože tady se mluví portugalsky, což neumíme a oni zase neumí anglicky, takže jsme spíš všichni ” mluvili “ rukama ), dostáváme ujištění, že druhý den nás přestěhují. To se opravdu stalo. Nicméně ubytování je tady docela drahé. Za jednoduchý pokoj, sice s koupelnou, platíme 30$.
.
Autobus, zvaný “ microlet “ , což je mikrobus, který jezdí po městě, stojí 25 centavos. Jedeme s ním. Na naší velikost jsou malé. Hlavu máme ohnutou, kolena pod bradou. Chcete-li vystoupit, zaťukáte mincí na kovovou tyč. Řidič zastaví okamžitě kdekoliv.
. 
Chceme vypátrat, odkud a kdy jede loď na ostrov Atauro. Podařilo se. Ovšem ne úplně na 100%. Ale to se dozvídáme až později. Ještě se k tomu vrátím.
Dili, hlavní město státu Východní Timor. Celý ostrov má kolem 1 milionu obyvatel, z nichž většina žije tady. Nepředstavujte si město typu Melbourne či Sydney. Spíše takovou větší vesnici. Všechno zaprášené, moc zeleně nevidět. Náš obvyklý průzkum města lze praktikovat jenom do setmění. Což je v tomto klimatickém pásu maximálně do 18,30 h. Pak už je to trochu nebezpečné. Jednak kvůli osvětlení ulic, na které si tady moc nehrají, ale i kvůli bezpečnosti.
. 
Přicházíme k jakési, proporcionálně, nevyrovnané soše státníka. Drží v ruce Deklaraci nezávislosti z roku 1975.
Prezidentský palác není příliš hlídaný. Policajti sedí ve stínu pod stromem a o své okolí se vůbec nezajímají.
Město má své lepší a horší čtvrti. V těch prvních jsou vládní budovy, konzuláty,lepší hotely, poměrně pěkné silnice.
V druhých chýše, všudypřítomný prach, žádné silnice. Mosty překlenující páchnoucí stoky namísto řek. I takové zážitky máme.
Musíme si zase rychle zvyknout na opatrnost v jídle. Hlavně při pití vody. Jenom tu balenou a ještě zkontrolovat, aby měla originální uzavření. Zvládneme to.
Přestože město leží u moře, žádné udržované pláže tady nenajdeme.
Po 4 dnech odjíždíme lodí na ostrov ATAURO.
Milena