JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA
Naše zastávka doma, v Jindřichově Hradci, byla úspěšná.
Důvod, který se jmenuje Kubík, se narodil 16. 12. 2018. My jsme se s ním potěšili, ale už zase pokračujeme v našem putování po Jižní polokouli. Směřujeme do Jižní Afriky.
Let se společností Condor, ( dceřiná odnož od Lufthansy ), proběhl naprosto v pohodě. Do Frankfurtu / Mohanem pouze necelé 2 hodiny a následně do Kapského města “ jenom “ 12 hodin. Spali, jedli, spali, jedli. Nato, jak jsou s touto společností letenky levné, je naprosto perfektní palubní servis.
Let byl směrován přes celou délku Afriky. Tak můžeme, z okénka letadla, sledovat africkou krajinu. Hlavně tu od rovníku na jih. Poslala jsem fotku synovi a ten odepsal : “ Je to opravdu černý kontinent “. Posuďte sami.
KAPSKÉ MĚSTO
Afrikánsky Kaapstadt, anglicky Cape Town, xhosa iKapa.
Druhé největší město Jihoafrické republiky. Počet obyvatel je zhruba 3, 8 mil. Má zde sídlo zákonodárná moc. Bylo založeno roku 1652 Holanďany a tím se stalo první evropskou osadou na území dnešní Jihoafrické republiky.
. 
Bývá proto Jihoafričany označováno jako “ Mother City “ – mateřské město. Další přízvisko zní – jedno z nejkrásnějších měst světa. Je to díky přírodním úkazům, které, samozřejmě, také navštívíme. STOLOVÁ HORA a MYS DOBRÉ NADĚJE.
Město nás vítá sluncem a teplem. Máme na sobě “ evropské zimní oblečení “, takže jsme okamžitě zpocení a přehřátí. Všechno vydržíme. JSME V JIŽNÍ AFRICE.
Před letištěm se odehrává jakési dětské taneční představení. Chvíli koukáme, děláme první fotky a snímky videa. Máme ale, momentálně, jiný úkol. Koupit kartu My CITI, kterou potřebujeme k jízdě autobusem. Ta pro jednoho stojí 200 ZAR. Vynásobte 1, 6 a máte přepočet. Platí ale ve všech městech Jihoafrické republiky. Ovšem, že ji musíme dobíjet. Tady to funguje trochu jinak než v Čechách. Po přiložení karty projdete turniketem na zastávku. Odjete autobusem, kam potřebujete. Poté opět projdete turniketem, opět přiložíte kartu a z ní se odečte příslušná částka. Když tento systém pochopíte, je to velmi jednoduché.
Vystupujeme na Civic Centru. Do hotelu Kimberly Lodge jdeme pěšky. Cestou přes autobusové nádraží máme ( tedy já mám ) první kontakt s místními černými obyvateli. Jeden z nich, takový starý děda ( asi ) se mi pokouší rozepnout zip na malém batůžku na zádech. Je ale nešikovný a já cítím, že se mi na zádech něco děje. Otočím se, houknu na něj, ať toho nechá. Nechal. Ani neutekl. Jen pokrčil rameny, čímž jakoby naznačil “ škoda, nevyšlo to “ a šel dál. My také, ale trochu mi tím zkazil první dojem.
V hotelovém pokoji nás čeká poněkud zvláštní umístění sprchové kabiny a záchodové mísy. Nejsou odděleny žádnou pevnou stěnou, pouze je zde složený bambusový paraván. Sprchová kabina budiž, ale u záchodové mísy je to dosti složité zachovat jakékoliv dekorum. Jediné plus je, že odtud máme výhled z okna. No, nějak se s tím popasujeme.
Na první den v Kapském městě je těch “ zážitků “ docela dost.
. 
Další den jedeme do WATERFRONTU. Je to bývalý přístav, přebudovaný na dost luxusní centrum zábavy. Hotely, obrovské nákupní haly, restaurace, akvárium, heliporty pro vyhlídkové lety. Spousta lidí, turistů především. Je na co se dívat. Vystoupení místní černošské skupiny, venkovní galerie soch i sochy tuleně Oskara a následné sledování rejdění živého tuleně ve vodě.
Svítí slunce, pofukuje větřík a my máme na sobě opět kraťasy a triko bez rukávů. Je nám blaze, protože jsme zase v teple.
STOLOVÁ HORA
Je součástí národního parku Table Mountain National Park. Významná turistická atrakce je lehce přístupná díky lanové dráze, která byla vybudována roce 1929. Ročně vyveze kolem 500 tisíc lidí. Spodní stanice je výšce 302 m. n. m. a vrchol v 1086 m. n. m. Za jasného počasí, které je ale málokdy, je vrchol vidět ze vzdálenosti až 200 km.
Ovšem zdatní turisté mohou jít na vrchol pěšky. Hora je protkána stezkami kolem dokola. Po těch si můžete “ lehce vyběhnout “ až na vrchol. No, nic se nemá přehánět, takže my jedeme pohodlně lanovkou.
Její vnitřní plošina se při jízdě otočí kolem dokola. To aby se všichni přítomní mohli pokochat pohledem na všechny strany a hlavně fotit.
Po vystoupení z lanovky a projití nezbytným obchodem se suvenýry, se před námi otevřel pohled na obrovskou plošinu. Lze říci, že konce nelze dohlédnout. Zato lze z vrcholu pohlédnout na všechna důležitá místa Kapského města. Strávili jsme zde přes 4 hodiny. Zpáteční jízda lanovkou byla opět “ na točící se “ plošině.
Zítra jedeme na celodenní výlet k mysu DOBRÉ NADĚJE. O to vám ale napíšu až příště. Tak zatím.
Milena