KOLKATA
10.2. – 13.2.2020
Dlouho očekávané se stává skutečným. Po 5 letech se opět dostáváme do Indie. V tom mezičase jsme projeli jižní polokouli a na cestu do Indie jsme byli celí natěšení.
Tady máme velmi jednoduchý program. Kolkata, Assam, Goa – Benaulim.
Do Kolkaty, centra Západního Bengálska, přilétáme z vietnamské Hanoje. Už jsme i rádi, že z Vietnamu jsme pryč. Přece jenom nás koronavirus straší. A ve Vietnamu je Číňanů fakticky hodně.
Co říci o Kolkatě. Jsme tady potřetí a stejně jako při dřívějších pobytech se nám zde opět vůbec nelíbí. K tomu velkou měrou přispělo i chování recepce v zamluveném hotelu. Od 9.12.2019 máme přes Agodu „bukované“ ubytování v hotelu. Když tam z letiště večer taxíkem přijedeme, nestačíme se divit. Recepční beze slova ukáže na jakýsi papír, vylepený na skle. A tam stojí, že od 1.2.2020 hotel nepřijímá dopředu zabukované ubytování. Volné pokoje mají, ale za jednu noc chtějí tolik, co nás měly stát noci 3. Jdeme jinam.
Hned o tomto nezvyklém přístupu informuji Agodu. Ta už si, samozřejmě, peníze za pobyt stáhla z platební karty. A teď příjemná stránka. Agoda mi poděkovala za informaci a sdělila, že bude vše okamžitě řešit přes manažera hotelu. Další den mi přišel mail, kde byla zpráva, že je pobyt zdarma vystornován a peníze mi budou vráceny zpět na účet. To se po dalších dvou dnech opravdu stalo. Takže Agodo díky.
Kolkata je totálně přelidněné město. Hustota zalidnění je přes 27 700 / 1km2. Tzv. Velká Kolkata má více než 13 mil. obyvatel. Když se tam pohybujete, tak máte dojem, že všichni ti lidé jsou zrovna tam, kde jste vy. Špína, hluk, dopravní zácpa. Jezdí tady i tramvaj, což je rarita. Jediné město v Indii. Hodně mešit, i když převažují hinduisté.
Své sídlo zde má kongregace Milosrdenství, kterou v roce 1949 zakládá sestra Tereza. Svět ji ovšem zná pod jménem Matka Tereza. Také se sem jdeme podívat. Je zrovna čtvrtek, kdy jsou dveře turistům otevřené.
Kolkatou protéká řeka Ganga. Je hodně široká, špinavá, ale je to jeden z velkých světových veletoků.
Naše třetí a já pevně doufám, že i poslední návštěva Kolkaty je u konce. Odlétáme do města Guváhátí ve státě Assam. To je poslední místo v Indii, kde jsme ještě nebyli.
ASSAM
13.2. – 19.2.2020
Tady máme také zajímavost s hotelem. Máme jej zabukovaný dopředu, ale najednou zjišťuji, že je tam taková zvláštní vsuvka, že mají licenci na ubytování pouze indických lidí. No a protože už nechceme riskovat, že nás opět nevezmou, tak to ruším a zabukuji hotel jiný. Naštěstí to šlo zrušit ještě zdarma.
. 
Centrem státu Assam je město GUVÁHÁTÍ. Má skoro 1 milion obyvatel. Leží v nadmořské výšce 56 m.n.m. To nás dost překvapilo. Mysleli jsme, že je o dost výš. Hlavní řekou zde je Brahmaputra. Po soutoku s Gangou v Bangladéši vytváří největší říční deltu na světě. Při každoročních monzunech se tam utopí spousta lidí.
Po řece Brahmaputra jedeme lodí na ostrov, kde navštěvujeme jeden z hinduistických chrámů. Začal rok krysy, tak se u ní také musíme vyfotit.
. 
Náš šestidenní pobyt ve městě Guváhátí plyne klidně. Kolem 9 vstaneme, uděláme si snídani a pak jdeme bádat po městě. Moc k vidění tady není. Naštěstí je dobré počasí, takže můžeme sedět v parku u řeky a číst.
Konečně nastává den, kdy odlétáme do Indického státu GOA. Tady budeme až do 31.3.2020. To ale až příště.
Milena