SAPA
5.2. – 7.2.2020
Z Da Nangu odlétáme do Hanoje, ale hned z letiště jedeme do Sapy. No, z letiště….
Je to ještě tak 3 km, které se musí absolvovat, abychom dorazili k cestovce, se kterou jedeme. Prší, takže moc šťastní nejsme. Kus cesty jedeme letištním elektromobilem, ale druhou půlku po svých. Ale zvládli jsme to a jedeme spacím busem. Asi 5 hodin.
Odlet z Da Nangu byl také trochu akční. Už sedíme v letadle a najednou si nějaký pracovník přišel pro Pepu, a že s ním musí jít zpátky k odbavení batohu. Už jsme měli startovat a Pepa nikde. Já už v duchu nacvičuji anglické věty, kdyby náhodou chtěly letušky zavírat dveře do letadla. Takže všichni čekáme. Pepu dovezl extra letištní autobus asi po 20′. Musel otevřít svůj odbavený batoh a oni hledali cosi. Pořád prý mleli něco o bombě. Ve finále to byla Pepova holicí pěna ve spreji. Takže ho propustili a my mohli odletět.
Další putování do Sapy už bylo v pohodě. Přijeli jsme sem ale až večer. Je zrovna po dešti. Naštěstí nás hned na nádraží odchytl taxikář, který nás veze do hotelu. Asi 30′. Nejdříve po silnici a potom po “ autodromu „.
Pokoj máme velký s balkonem. Říkáme si paráda. Ráno bude krásný výhled. Nebyl. Za to byla mlha. Velká a hustá. No co, hlavně že neprší. V pokoji je dost citelná zima. Naštěstí máme přes celou postel nahřívací dečku. Funguje. Ty dvě noci vydržíme.
Jdeme probádat Sapu. Nikam daleko do okolí se nepouštíme. Je to z kopce do kopce. Došli jsme na místní hřbitov. K jezeru, které bylo v mlžném oparu. Nemá ani cenu vyjet lanovkou do kopců. Není vlastně vidět nic. Jsme rádi, že další den se vracíme do Hanoje.
HANOJ
7.2 – 10.2.2020
Cesta zpět do Hanoje proběhla skoro v normálu. Trošku jsme znejistěli, když nás, po 3 hodinách čekání, při nástupu do autobusu společnosti Hason Haivan, nechtěli. Prý tam nepatříme. Měli jsme jízdenku s tímto operátorem, ale skutek utek. Že jedeme s jinou společností, která ale sídlila jinde. Takže úprk s batohy a doufat, že to stihneme. Stihli a jedeme.
V Hanoji přestupujeme na menší autobus, který nás veze do starého města, kde bydlíme.
Hotel dobrý, má i topení. Velice vstřícný recepční nám zajišťuje na neděli výlet do zátoky Halong. Paráda.
Ale nejdříve jdeme druhý den prozkoumat Hanoj. Neprší, ale je zataženo. Jdeme do jednoho z chrámů zasvěcených Konfuciovi.Několik nádvoří, velký několikapatrový chrám. Je tady spousta lidí.
Další je vysoká pagoda na jezeře. Mauzoleum Ho Či Mina fotíme z dálky. Jsme spokojeni s tím, co v Hanoji můžeme vidět. Líbí se nám tady.
ZÁTOKA HALONG
Jeden ze skvostů Vietnamu. Něco podobného jsme viděli v Číně na řece Li.
Jedeme ráno od hotelu. Je nás asi 15. Průvodkyně sympatická.
Po 2,5 hodinách v autobuse jsme na místě. V přístavu. Nastupujeme na loď. Tady nás čeká nejdříve oběd. Krevety, mořské plody, ryba, zelenina, meloun. Docela hostina.
A pak už vyrážíme na několika hodinovou plavbu po zátoce. Je to paráda. Fotíme, koukáme a vyluzujeme zvuky….waw.
Máme i nějaké zastávky. Při jedné z nich jdeme do jeskyně. Obrovské. Krásné, jedinečné.
Další zastávka na ostrůvku s pláží. Ale na koupání to není.
Zpátky opět autobus. Už je tma a všichni po cestě spíme. Dovezou nás zase před hotel. Jsme unavení, ale je nám krásně.
Další den už opouštíme Vietnam a letíme na měsíc a půl do Indie. Začínáme v Kalkatě. Ale to už je na další článek. Tak pa.
Milena