PRETORIA – PROVINCIE GAUTENG
Jihoafrická republika má zvláštní uspořádání hlavního města. Má v podstatě tři. Sídlo zákonodárné moci – Kapské město, sídlo soudní moci – Bloemfontein, sídlo výkonné moci – Pretoria. Ta je díky tomu je uznávána jako hlavní město celého státu.
Pretoria nepatří, co do počtu obyvatel, mezi světová velkoměsta. Vlastní město má kolem 1 milionu obyvatel, celá aglomerace Tshwane zhruba 2, 5 milionu.
Pretoria byla založena roku 1855 Martinem Pretoriem, ale jméno dostala po jeho otci Andriesim. V říjnu 1931 se Pretoria stala městem, ale ještě v rámci Jihoafrické unie. 31. 5. 1961 byla vyhlášena Republika Jižní Afrika ( Jihoafrická republika ) a Pretoria zůstala hlavním městem.
Po, vlastně až útěku z Johannesburgu, je Pretoria skoro “ balzámem “ na duši. Město není přeplněno lidmi, nikdo si nás tady nevšímá, nevnucuju se nám, nechce si na nás sahat. Připadáme si tady “ normálně “ a ani já nemám strach.
.
Tím, že Pretoria leží v nadmořské výšce 1370 m. n. m., a přesto je obklopena kopci, je vám asi jasné, co bude následovat. Ano, každodenní déšť proložený lijákem a silnou bouřkou. I my jsme “ postižení “. Brodíme se po kotníky vodou, pláštěnky moc nefungují a vypadáme jako zmoklé slepice. Teda Pepa jako zmoklý kohout.
Velkou atrakcí je místní Národní zoologická zahrada. Tam musíme. Venku je příjemných 29 °C, poloslunce, tak vyrážíme. Jdeme pěšky, protože cestou máme ještě několik lokalit, které chceme vidět.
Ale už jsme přede “ dveřmi “ do ZOO. Platíme vstup, 110 R na osobu, tak snad toho hodně uvidíme.
První “ zvíře “, které si můžeme prohlédnout, jsou plameňáci. Úžasní. Je jich hodně. Mají nádhernou barvu a zajímavé “ uložení “ krku a hlavy.
Ale už na nás čekají sloni. Sice zpovzdálí, trochu zaprášení, ale přesto majestátní. Žirafy se jdou také podívat, cože se to tady venku děje.
My však směřujeme k výběhu se šelmami. První na řadě jsou tygři. Dokonce je můžeme vidět i v pohybu, z čehož máme velkou radost. Přiznám se, že tady na vlastní oči vidím zvíře, se kterým jsem do té doby setkala jenom ve filmu. Bílého tygra. Je majestátní.
Vedlejší výběh je vyhrazen lvům. Nikdo nikde. Až do doby, kdy přijíždějí pickapem zaměstnanci. Protúrují auto a najednou se z prostoru pod námi ozve ohromný lví řev. Pán tvorstva dává o sobě vědět. Všichni čekají, kdy se objeví. Ale kde nic, tu nic. Nevylezl. Chlapi z pickapu začnou pískat. A najednou se objevují 2 lvice a mladý bílý lev. Tak nakonec máme přece jenom fotky.
A jdeme ke hrochům. V zelené vodě vidíme dva ohromné hřbety. Nehybné. Že bychom neměli ani trochu štěstíčka?! Máme. Jeden se pohnul, obrací se a otevírá tlamu. Dokonce jde z vody ven. Paráda.
Nosorožci jsou kolosální. Červení od hlíny, nehybní, ale jsou blízko.
Pavilon goril. Jsme za silným sklem. Gorily jsou hrozivé. Tváří se moc moc zle. Jedna jde směrem ke mně. I když stojím za sklem – v bezpečí, mám velmi nedobrý pocit. Co kdyby…….!
V oddělení vodních živočichů nacházíme nejen krokodýly, ale i tučňáky. S těmi se loučíme se ZOO.
.
Jeden den se vydáváme k budově Státní správy. Je to, svým uspořádáním, zajímavá stavba. Ještě více zajímavá je ovšem 9 m vysoká bronzová socha, která před ní stojí. Ano – NELSON MANDELA. Pro černé obyvatele Jihoafrické republiky naprostá modla.
Náš pobyt v Pretorii i v Jihoafrické republice končí. Dovolím si proto malé zhodnocení měsíčního pobytu v JAR.
Pokud bych měla doporučit město k návštěvě, tak 1 – 3 :
- Kapské město – slunečné, Stolová hora, Mys Dobré naděje, dobrá doprava po městě, krásná pláž, Waterfront.
- Knysna – leží na Garden Route, “ evropské “ lázeňské městečko, zajímavé okolí, záliv Indického oceánu, Waterfront.
- Pretoria – hlavní město – důležitá Státní správa, ZOO – největší v Africe, bezpečná doprava z Johannesburgu díky Gautrainu
- Durban – hlavní centrum Zuluů, koloniální budovy, hodně Indů díky Mahatma Gándhímu, velké pláže, velký přístav
- Port Elizabeth – přístav, park s památníkem, ale jinak ne moc zajímavé město
- Johannesburg – tady se mi nelíbilo, docela jsem se i bála, už bych sem nejela
Zítra, 5.2.2019, odjíždíme do Botswany. Nevíme, co nás čeká, ale rozhodně vám o tom napíšu.
Tak zatím.
Milena