MÁME KUBÍKA.
Radostná událost, která byla po ročním putování důvodem, proč jsme na konci listopadu 2018 přerušili naší cestu, se jmenuje Kubík.
To mi takhle v neděli večer, 16.12.2018, zazvonil telefon. Volá syn Honza. “ Ahoj babičko. Máme Kubíka.”
Po týdnu velké nervozity, kdy už konečně přijde na svět, je to tady. Trochu mě obestřely mdloby. Zamáčkla jsem slzičku a začal výslech. Kolik vážil a měřil ( 3 320 g, 50 cm ), je vše v pořádku, jak proběhl porod???
Když Honza uspokojivě zodpověděl všechny moje otázky ( učitelka se ve mně nezapře ), dostal ještě poslední úkol. Poslat fotky. Splnil na jedničku.
Když jsem se na fotky dostatečně vynadívala, došel mi jeden dosti zásadní fakt. Kubík je ve znamení Střelce. Rodiče to s ním nebudou mít jednoduché. Vím, o čem mluvím. Jsem totiž také Střelec.
Než jsem všechny tyto aktivity ukončila, byla půlnoc. S ulehčením si lehám do postele a …. nic. Žádný vytoužený spánek nepřichází. V hlavě se mi roztočil kolotoč. Mozek ne a ne vypnout. Pak mi došlo, že se vlastně nemůžu divit. Vždyť jsem dneska “porodila “ vnoučka.
S příchodem nového roku pokračuje i naše cesta kolem jižní polokoule. 3.1.2019. Letíme do Jižní Afriky. Budeme se tam pohybovat 3 měsíce. Zase vám o tom napíšu. Třeba si to přečtete.
Přejeme vám moc a moc úspěšný rok 2019. Ať se podaří vše, na co jen sáhnete.
Milena a Pepa Andrle